feel it...

feel it...
"Hudba je řečí pro tento svět, právě ona je jazykem srozumitelným tam, kde už srozumitelnost neočekáváme. Právě ona je objevitelkou schopností, které jsme už zapomněli". (Jiří Pilka)

sobota 8. prosince 2012

Lost in my minds

Opět po dlouhé době jsem se rozhodla, že obnovím mou činnost zde na blogu. Děje se tomu tak, protože se nejspíše potřebuji vypsat ze všeho, co se děje.
Stalo se toho hodně od mé maturity. Nutno podotknout - maturitu mám úspěšně za sebou, přijetí na vysokou také. První měsíce byly trochu chaotické a mám je rozmazané, nejspíše protože jsem musela navštívit každý den jiný klub či bar. Jsem společenský člověk, jsem  mladá, tak proč si neužívat, že? No má to pár nevýhod. Kromě toho, že jsem utratila nekřesťanské peníze, plno večerů si nepamatuji a bylo mi téměř pokaždé fakt hodně zle, tak jsem poznala plno skvělých lidí. No a tady to nejspíše všechno začalo...
Poznala jsem Tě úplnou náhodou a žádná romantika to nebyla. Byla jsem opilá, ty na mém obzoru a bylo to. Na naše vskutku nevšední poznání opravdu nikdy nezapomenu. Ani nevím, proč takhle píšu, stejně to číst nikdy nebudeš, jen chci mít svůj vlastní klid. Vstoupil jsi do mého života opravdu neočekávaně, a proto to teď možná tak bolí. I když by nemělo. Sama nevím proč, nedokážu si ani na jednu mou otázku odpovědět. Možná bych měla přestat hledat, jenomže v tom mi něco brání. Jsou to téměř dva roky. Dva roky co jsem sama, co jsem opustila mou první velkou lásku. A nemyslela jsem si, že v relativně blízké době někoho nového objevím a snad se i zamiluji? Vlastně ani nevím, jak specifikovat náš vztah. Prostě jsi přišel, vzal sis něco a zase odešel a já nechápu proč? Asi jsem hodně naivní..Možná jsem si myslela, že zrovna ty mi změníš život a že začnu žít novou pohádku. No momentálně bych to nazvala spíše noční můrou. Jsem zmatená. V jedné minutě nedokážu pochopit, co na tobě vidím, v druhé zase mám na tobě ráda úplně všechno. Ve třetí si říkám, že jsem opravdu mimo a ve čtvrté doufám, že se vrátíš. V páté všechno zapřu a řeknu si dost a v šesté brečím jako malá a v hlavě chvíle s tebou. Nebylo jich moc, ale když jsem s tebou byla, připadala jsem si jako v jiné dimenzi. Cítila jsem, že mi rozumíš a nevadí ti, že jsem prostě jen jiná, než ostatní. Jiná - padlá na hlavu. S tebou jsem se cítila v bezpečí a mohla jsem zase někomu věřit. Ale odešel jsi...sám a důvod? Nevím..Trestáš mě, já nevím za co. Přímo mě užírá, že nevím, co jsem udělala špatně a proč jsi musel odejít. Ale odešel jsi a já mám v sobě zlost. Že jsi zneužil všeho, co jsem ti nabídla. A já stejně tajně doufám, že se jednou vrátíš....
Tolik k mému milostnému životu. Jsem tragéd, nedá se to ani jinak popsat. Ale? Potřebovala jsem se vypsat a to se mi povedlo.
xoxo

pondělí 6. února 2012

Přípravy v plném proudu!

Áhoj, ahoj.. Omlouvám se, že jsem se tak dlouho neozvala, ale jaksi nebyl čas a ani asi chuť. Každopádně teď se to budu snažit vynahradit. Tak začala bych asi tím, že přípravy na maturitní ples se nenávratně blíží a dnes jsem si koupila skvělé, boží, nádherné šaty. Jsem z nich naprosto unesena! =) Partner už se také našel a myslím, že mám toho nejlepšího partnera, jakého si můžu přát, takže spokojenost po všech stránkách. =) Kromě těch hezkých povinností však tady jsou i ty méně hezké a zábavné a to jest příprava na maturitu. Asi bych už mohla pomalinku začít, abych vše zvládla tak, jak mám. Držte mi palce! =)
xoxo Bí




neděle 27. listopadu 2011

Today!

Tak a máme tady zase neděli večer a zítra opět škola. Dnešek byl absolutně úžasný! Počasí bylo nádherné, skvělé, prostě nemám slov. Tedy až na ten vítr, ten mi trochu vadil. Každopádně si nevzpomínám, kdy bylo naposledy před zimou takhle nádherně. Dneškem jsem se doplnila energií - tedy šla jsem běhat, takže energie jak pro koho =D. Každopádně se mi stala nepříjemná nehoda s nohou a naivně jsem si myslela, že to rozběhám, což se nestalo. Takže jsem si udělala menší procházku po našich moravských hájích =D.  
Bohužel se fotka nevyvedla tak jak jsem chtěla a poté mi došla baterka =D Takže ne vše bylo dle mých představ. 
xoxo Bí

pátek 25. listopadu 2011

Seriály

Dobré odpoledne! =) Zdá se mi, že mrazivá rána se přesunula zcela jistě do celého dne. Takže brr, naštěstí mě již hřeje teplo domova. Na včerejšek jsem rezignovala, a proto jsem nenapsala žádný článek, takže dnes to napravím a dám Vám nějaké tipy na mé oblíbené seriály. 
Mým prvním oblíbeným seriálem je zcela jistě The vampire diaries (který je již poměrně dost známý). Pro ty, kteří pořád neví o co jde, napíšu stručný děj (posléze zjistíte, že děj je velice spletitý). Mezi hlavní postavy patří bratři Damon a Stefan Salvator, Elena Gilbert, Jeremy Gilbert, Bonnie Bennett, Caroline Forbes, Tyler Lockwood, Matt Danovan, Alaric Saltzman, Klaus, Jenna Sommers. V malém městečku Mystic Falls dochází k nevysvětlitelným útokům zvířat, zatímco o Elenu usilují dva bratři Stefan a Damon, kteří mezi sebou mají nevyřízené účty. 

Seriál vznikl na motivy knižní série Vampire diaries od L.J. Smith po velkém úspěchu a znovuoživení upířího žánru filmem natočeným podle jiné, dnes už koltovní, série Twilight (Stmívání).

Děj seriálu je soustředěn kolem dospívající dívky Eleny, která tragicky ztratila oba rodiče, takže ji s jejím problémovým bratrem Jeremym vychvává teta Jenna. Elenu však v nadcházejícím roce čekají velké změny a to v podobě nově příchozího záhadného studenta Stefana. Ačkoli je to osudová láska na první pohled, staví jim život do cesty překážky a to hlavně v podobě Stefanova staršího bratra Damona. Elena však pomalu zjišťuje, že Stefan je mnohem víc, než obyčejný člověk, a tak se o něm dovídá pravdu. Stefan je upír. 
Není třeba nic víc dodávat, vše zjistíte, když se podíváte na zatím 3 řady velice oblíbeného seriálu.
Dalším mým oblíbeným seriálem je seriál The walking dead. Jedná se o méně známý seriál, který je natočen na zombie motivy a jak to vypadá, když svět je zcela ponechán na pospas chodícím, nemyslícím mrtvolám. Určitě se Vám to jeví jako totální blbost, ale doporučuji shlédnout a hlavně doporučuji těm, kteří mají rádi sci fi. 
A do třetice všeho dobrého - The secret circle. pět sci fi seriál o mladé čarodějnici, která se postupně dozvídá o svých schopnostech i o svých temných předcích. Spletitý příběh, nechybí láska a napětí. Také doporučuji. Jedinou nevýhodou je, že zatím není druhá řada, tudíž na ni pořád čekám. Jedna herečka je známá fanouškům seriálu H20 - stačí přidat vodu (Disney channel). 
Přeji příjemný zbytek pátku. A snad Vás seriály zabaví. =)
xoxo Bí


středa 23. listopadu 2011

Empty

Začala zima a ta "skvělá" atmosféra kolem dělá své. Dnes si připadám obzvláště divně, tak nějak prázdně. Kde jsou ty časy, kdy jsem nemusela nic řešit? Bylo mi všechno tak nějak jedno a žila jsem si svůj bezproblémový život. Dokonce donedávna bylo ještě vše fajn. Od mých 18 se však dozvídám samé podpásovky. Asi nějaké blbé období nebo spíše celý rok. Začalo to na mé narozeniny, kdy jsem naivně doufala, že se můj bývalý přítel překoná, což se nestalo. Následoval rozchod (po 2 letech) a věčné připomínání si svých i jeho chyb a přemýšlení nad tím, co mohlo být jinak. MOHLO, ale není. Probrečené noci jsem již dávno vzdala, přijde mi to opravdu zbytečné a dokonce teď s Tomášem skvěle vycházíme - on si našel přítelkyni, která je podle mě celkem obstojná =D. Jen já jsem pořád sama. Asi mi není souzeno, abych někoho měla. Nechci být žádná lamačka srdcí, sama vím, jak to bolí, když něco nevyjde. Ale ono to jinak asi ani nejde. Přišla jsem na to, že vztah je pojem zcela relativní a vše se dokáže během jedné chvíle zničit. Upřímně závidím všem těm, kteří si ještě žijí v perfektním světě. Poslední dobou mě opravdu dojímá na co si všichni hrají. Tak já nevím..když někoho miluji, nepodvádím ho (neříkám, že se to nemůže stát, protože může), ale přece si potom uvědomím, zda-li to má ještě cenu nebo ne. No jak je vidno, tak u některých zcela chybí pocity viny, či se nedokáží do druhého vcítit. Dozvěděla jsem se tolik věcí, až je mi z toho špatně. Například: Svatba pro mě znamená něco nedotknutelného, něco, co vydrží na věky věků AMEN. Jenomže zase je tady ALE. Náhodou jsem se dozvěděla, že i den před svatbou se dá vesele souložit v cizí posteli. Jak můžou lidé s tím pocitem žít? Nechápu to. Snad nemám potřebu provozovat sex s někým jiným. Když někoho miluji, chci se s ním milovat a ne mít sex na jednu noc. S tímhle bych žít nemohla, natož pak vychovávat děti. Lidé jsou opravdu sobci. Když se to vezme kolem a kolem, nikomu na ničem nezáleží, jen na sobě. Tudíž jsem se rozhodla, že i já se začnu chovat podobně a nenechám nikoho, aby mi "vlezl do hlavy" a dělal tam paseku. Je mi hlavně líto, že někteří si neuvědomují, co můžou svým chováním a jednáním způsobit a že to toho druhého částečně zničí - pošlape mu to sebedůvěru. Přála bych si, aby se mnou bylo jednáno na rovinu a ne abych se podstatné věci dozvídala až někdy ke konci příběhu. Znáte to, že z přátelství může vzniknout láska, ale z lásky přátelství nevznikne? Přijde mi to jako naprostá kravina. Snad jen na konec dodat, že "chtít přátelství po zamilovaném, je stejné, jako dávat žíznivému najíst". Haha to jsem to opět dopracovala.

xoxo Bí

úterý 22. listopadu 2011

HATE

Nesnáším pár věcí. Mezi ně patří lhaní, nedochvilnost a ignorace. Nechápu, co lidi k tomuhle vede a neberu ani milosrdnou lež. Prostě buď se člověk s něčím dokáže srovnat nebo nedokáže a nevidím důvod v lhaní. Co mě dnes úplně vytočilo bylo to, že snad doufám, že když se s někým na něčem domluvím, tak to snad platí, je tady to ALE! Fajn, někdy se stane, že prostě člověk nestíhá, ale snad má pusu, mobil, internet a já nevím co a může říct to "OMLOUVÁM SE, dnes mi to zkrátka nevyjde". No, jak je vidno, tak někteří nedokáží ani tuto banální věc (při tom si myslím, že by jim za to hlavu nikdo neutrhl). Tudíž shledávám vhodným, takovým lidem se nejraději vyhnout a nejlépe s nimi nepřijít už nikdy do styku. Další věcí, které opravdu nerozumím je hraní si s city druhého člověka. Upozorňuji, že v tomhle jsme si všichni rovni a zasloužíme si přímé zacházení. Opět jsem se spletla, protože tohle již také nefunguje. Tak buď mám někoho rád a dám mu to najevo a nebo ho rád nemám, ale nehraji si s jeho city, ne? Jako tohle mi přijde vrchol všeho hnusu, aby Vás někdo využil a potom dělal jako by se nic nestalo a Vy si připadáte jako totální šašci. Tak bych se dnes vylíčila já - jako totální šašek. Je mi trapně, že jsem vůbec v něco věřila a že jsem si jen mohla myslet, že existuje někdo, kdo s            vámi jedná na rovinu. Předpokládala jsem, že když se i já chovám upřímně, tak to samé můžu očekávat od protějšku a jaksi se to nedostavilo. Tudíž dnešní ponaučení je: Věř jen sám sobě a své rodině. - NIKDO JINÝ ZA TO NESTOJÍ!


xoxo Bí

pondělí 21. listopadu 2011

Tanec?

Jednou takhle vedu diskuzi a v tom mě napadlo polemizovat o tanci. Každý ví, že je to určitá forma vyjádření. Každý tanec vnímá jinak. Tak jak ho pojmout? Nejde napsat jen obecná poučka, jedná se o sebevyjádření. Pro každého tanec znamená něco jiného. Tanec je krása, umění..Tak co znamená pro mě?
TANEC - Pět písmen, pět znaků ničeho nebo všeho? T jako tvůrčí, A jako ambice, N jako naděje, E jako euforie, C jako cit. Milion vyjádření, milion myšlenek, milion čehokoliv. Spousta způsobů, spousta emocí..Tak co to vše znamená? Znamená to vše i nic, tak hodně a přesto tak málo. Odreagování, jiné myšlenky, jiná dimenze. Každý umí tančit. Jen je otázkou, jak tanec pojmeme. Nejde o to dělat jej perfektně, nejde o to cítit se  trapně. Je to naše forma sebevyjádření a ať si každý říká co chce, jsme jedineční i v tanci. Miluji tanec. Tanec je život, tanec je svět, tanec jsou splněná i nevyplněná přání, záleží na nás, co stvoříme. Nejsou to jen pohyby. Je to cokoliv, co dokážeme pomoci těla a mysli vytvořit. Pomocí tance vyjádříme smutek či radost. Pomocí tance se zbavíme deprese. Oddej se tomu a uvidíš. Tak takovou moc má tanec.

xoxo Bí